Když vám firma přiroste k srdci! 25 let v jedné firmě.

Koště v ruce drželi všichni kolegové, říká manažer, který pro firmu pracuje 25 let

„Měl jsem štěstí na dobré kolegy a vedení,“ říká Miroslav Pöschl, pro kterého kolegové uspořádali letos malou oslavu na jeho 25.leté působení ve firmě.

Jak vzpomínáte na své začátky?
Před 25 lety jsem nastupoval u firmy Miva Bohemia, kterou asi po šesti letech fúzovala společnost ISS – chtěli se stát lídrem trhu. Miva Bohemia byla tenkrát asi 3. největší firmou v republice podle obratu, ale její majitel byl starý 70. letý pán, který se jí už chtěl zbavit. Prodal ji a slíbil všem, že všechny zakázky, včetně vedení firmy, zůstane, a tak to i bylo.

Moje povinnosti byly stejné jako mám dnes. Tenkrát jsem například zodpovídal za budovy Telecomu na Žižkově, které se táhly od nákladového nádraží až po Olšanku. Staral jsem se o zakázky na cleaning, nabíral jsem lidi a podobně. Nastupoval jsem na inzerát a jeho náplň práce dělám dodnes.

Kdybyste porovnal práci tehdy a dnes, změnilo se něco?
Vyměnili se zákazníci. Vyměnili se moji kolegové. Ale moje práce je z 90% stejná. Někteří zákazníci začínají, někteří končí. Je to taková časová smyčka…

Firma nabízí různé druhy zakázek: cleaning, facility služby, catering, bezpečnostní služby, technická správa budov a starost o zeleň. Jaké máte na starosti Vy?
Dělám jen úklid. Ve firmě to máme rozdělené. Někdo má na starosti jen cleaning, někdo dělá jen facility služby, někdo jen catering a někdo jen ostrahu. Jen pár lidí má ostrahu plus cleaning. Vždy převažuje 90 procent jedné činnosti.

Na co kladete v práci největší důraz?
Je tu jediné kritérium. Vím, za co si mě platí. Mám 30-40 zakázek. To hlavní je, abych se o ty zákazníky staral od A až do Z. Aby nepsali stížnosti, že se něco špatně uklízí, aby včas platili faktury. To je taky samozřejmě můj problém. Firma si mě najala na to, aby všechno v mém rajónu fungovalo.

Co Vás tady tak dlouho drží?
Pro mne je důležité, kde děláte a s kým děláte. Mám výhodu v tom, že jsem komunikativní, nejsem takový mračoun. A ono se vám to vrací, pak se k vám chovají i kolegové jinak. Měl jsem výhodu, že jsem dělal s dobrými lidmi, a také s dobrými zákazníky. A to je i ten důvod, proč jsem 25 let na jednom místě. Když nemáte důvod utíkat, tak proč byste odcházela. Jsou lidi, kteří pravidelně po x letech mění práci, ale to já nejsem.

Důležité je být i součástí týmu. Když přijdete na poradu a vidíte, že vám věří a počítají s vámi. Pak zbývá čas i na to si popovídat s kolegou, že se už těší, až vyjede na kolo. Rád o lidech okolo sebe něco vím. Nerad začínám s úplně cizími lidmi a už vůbec ne v mém věku. To je také důležité vědět – s kým pracujete a na koho se můžete spolehnout.

Nikdy se mi nestalo, že bych šel spát s tím: „Sakra, zítra to bude průšvih.“ Nikdy jsem neuvažoval ani o výpovědi. Je důležité všechny problémy řešit hned. To platí v každém oboru. Když se něco děje, tak předtím neutečete. A nemá smysl zalézat pod stůl. Problémy je třeba řešit, dokud jsou malé, než narostou do těch velkých, a to i doma v rodině. Nikdo to za vás neudělá.

Máte nějaký tip, jak stížnostem předcházet?
Musíte s lidmi mluvit. Dát jim šanci, aby cítili, že se nemusí bát mluvit i o problémech. Zaměstnanci vám musí trochu důvěřovat. Stejně tak to funguje s firmami. Když se jim omluvíte, tak si to rádi poslechnou. A když jim slíbíte, že to napravíte, tak dokud vám věří, tak je to dobré. Horší je, kdyby tu důvěru už neměli.

Máte nějaké vtipné historky?
Ano, ale zasmál jsem se až po tom, co se to vyřešilo. Volal mi můj zákazník z Finančního ředitelství ve Štěpánské ulici: „Pane Pöschl, asi byste tady měl být. Uklízečky se hádají a šermují košťaty!“ Na zakázkách nejsem nonstop, protože mám na starosti i papírování. Proto trávím tak třetinu času se zákazníky na zakázkách, třetinu papírováním a třetinu s našimi lidmi.

Jak jste to vyřešil?
Když jsem tam přijel už byly zklidněné. Měly teda pěnu u pusy. Ani to nebyly mladé holky, ale už zralé ženy. Musely obě na zakázce skončit, protože nám udělaly ostudu a také by šly po sobě znovu. Jednu jsme přesunuli na jinou zakázku. Druhá, která byla původcem, musela skončit. Byla to ostuda a naštěstí se na šermování s košťaty zapomnělo, asi i tím, že jsme je odvolali z této zakázky. Naštěstí to firmu nijak nepoškodilo.  

Zaskakoval jste někdy za uklízečky?
Ano, děláme to všichni. Když vám zavolá ve 23 hodin večer paní uklízečka ze zakázky, kde je jen ona sama, tak tam jdete místo ní. Například na polovině poboček ČSOB, kam asi jako klientka taky chodíte, je jen jedna paní, která tam uklízí. A když zavolá, že má horečku, nemůže se ani hnout, tak ráno nastoupím za ní. A pak teprve sháním zástup. Myslím, že z mých kolegů drželi koště v ruce úplně všichni.  Někdo víc někdo míň, podle toho, jaké má štěstí na lidi. Teď je období chřipek, tak každý druhý chrchlá a prská, nebo má nemocné děti.

Jak ovlivnil Covid-19 Vaše působení?
V té době jsme méně uklízeli. Zákazníky víc zajímalo, jestli dezinfikujeme, než ostatní práce. Nepovolovali našim lidem vstup bez očkování a museli jsme zajišťovat testy. Bez negativního testu jsme nesměli pouštět zaměstnance na zakázky. Na vrátnicích měli samotesty, preventivně nám je dávali, aby se přesvědčili, že jsou lidé zdraví.  Nesměli jsme zaměstnávat lidi, kteří neměli potvrzení o očkování proti covidu. Některé pobočky v té době i zavřely, například cestovka Kompas v Rytířské ulici. Z tohoto důvodu jsme přišli v mém rajónu zhruba o třetinu zakázek, ale teď se to vrací do normálních kolejí.

Někteří naši zaměstnanci kvůli covidu skončili, protože se báli jezdit metrem do práce. Vůbec nechtěli cestovat MHD, hlavně ti starší. Jsem rád, že už to skončilo…

Kdybyste měl kamarádovi vyzdvihnout práci v B+N, aby šel do firmy pracovat, co by to bylo?
Zrovna před časem náš šéf Karel Špulák někoho hledal, tak jsem mu jednu kolegyni doporučoval. Určitě mohu práci v naší společnosti doporučit. Jsme mezinárodní firma, kde platí jakýsi pořádek podle evropských norem. Někomu se to nemusí líbit, ale bez různých certifikátů nemáme na trhu šanci. Pro mne má pořádek různé výhody – je to sociální jistota. Známému zaměstnavatel neplatil sociální a zdravotní pojištění, ale to se tady nestane. Dostanete výplatu, kterou máte napsanou ve smlouvě. Děláte i práci, kterou máte ve smlouvě a máte jistotu, že vás nikdo nevyhodí. A pokud ano, tak podle norem a s řádnou výpovědí. Toto jsou ty výhody.

Jaký je Váš původní obor?
Vystudoval jsem elektrikáře silnoproud. Tím jsem se živil, než jsem šel na vojnu. Pak jsem se k tomu už nevrátil. Na chalupě si zásuvky natáhnu sám, ale vyhlášky mi už propadly. Různé normy si už nepamatuju…

Co Vás baví?

Celý život jsem hrál ping-pong. Dřív docela dobře, dnes spíš pro potěšení, abych se trošku hýbal. Pořád hraju soutěže. Zrovna včera jsme prohráli, ale to není důležité. Na té naší okresní soutěži je pak důležité, že si vždycky po zápase sedneme a probereme všechno. Také rád jezdím v létě na kole. Seberu se a jedu na půl dne sám bez doprovodu, protože když jedu tak si nechci povídat, ale soustředit se jen sám na sebe.

Firma každoročně pořádá teambuildingy. Byl jste i letos?
Ano, teambuilding se nám tedy letos všem moc líbil. Holky z personálního oddělení vymyslí vždy nějakou aktivitu. Například jsme letos běhali po lesích a hledali nějaké skrýše. Večer jsme pak poseděli. A to ten kolektiv stmeluje. Je to taky jeden z důvodů, proč jsem pořád tady – hezky se o nás starají.